Zástupci státu, místních samospráv, vedení korejského koncernu i korejský velvyslanec se účastnili slavnostního otevření závodu v roce 2019. Společnost dostala na jeho vybudování obří státní investiční pobídku 3,6 miliard korun. V prosinci 2021 pak získala přes 200 miliónů na vytvoření a udržení pracovních míst. Sláva veliká, to ale neplatí pro zaměstnance. Mzdy jsou na extrémně nízké úrovni i na místní poměry. Zaměstnavatel prakticky neuznává odborovou organizaci, o zvýšení mezd ani nemluvě. Stávka bezmála rok po první protestní demonstraci 8. března a stávkové pohotovosti po celou tuto dobu je jediným správným řešením. Jako pracující máme jen to, co si vybojojujeme.
Aktuální požadavky stávky se soustředí na prosté dorovnání příjmů tak, jak je odbory formulovaly na začátku loňského roku – půjde tedy prakticky o kompenzaci za rok 2021. Jde odhadem o nějakých 40 tisíc hrubého jako jednorázový bonus. Rozhodně nic, co by korporaci “položilo”. Jde ale o postavení dělnic a dělníků. Jak správně říká předseda odborové organizace Pavel Rohel: “Naše stávka se už dávno změnila z boje, který byl pouze za naší věc, na boj všech zaměstnanců z celé ČR. Každý z Vás statečných, rozumných a odhodlaných musíte vědět, že výsledek naší stávky ovlivní uspokojivé pracovní podmínky všech na mnoho let dopředu.”
Stávka v Nexen Tire za zvýšení mezd, které ani nekompenzuje loňské zdražování, dnes vstoupila do sedmého dne. Ještě není rozhodnuto, jestli se stane případ továrny na pneumatiky tím, co dodá sebedůvěru statisícům dalších pracujících v továrnách a službách. Už je ale zřejmé, že osud stávky stále více kromě odhodlání významné části tamních dělníků a dělnic závisí na intenzitě solidarity z dalších pracovišť – jak v průmyslové zóně Triangle, tak ve všech koutech země.
Jako členové Socialistické alternativy Budoucnost a současně Mezinárodní socialistické alternativy (ISA) vyjadřujeme podporu zaměstnancům Nexen Tire v jejich stávce za růst mezd, který jsou navíc naprosto minimální s ohledem na růst inflace a její dopady na každodenní život. Solidaritu budeme prosazujeme na našich pracovištích, ve školách a odborových organizacích.
Chápeme sílu protestu zaměstnanců v Nexen Tire v otevřenosti vedení odborové organizace a stávkového výboru vůči členům. Přesto si myslíme, že odložení vyhlášení stávky na leden 2023 bylo strategickou za kterou teď odboráři v Nexen Tire platí. Vítězství dnes bude východiskem pro to, co bude zítra: musí bezprostředně vést k mnohem odvážnějším požadavkům pro rok 2021, minimálně:
- speciální bonus ve výši 2 měsíčních mezd jako kompenzaci zdražování v roce 2022
- inflační doložku v kolektivní smlouvě: mzdy se musí zvyšovat pružně, v průběhu roku, podle toho, jak rostou životní náklady
Ceny základních životních potřeb vyletěly o desítky procent. Ceny energie se od podzimu staly předmětem spekulace, zdražování a zvyšují se i tomu, kdo se ještě nestal bezprostřední obětí krachu spekulantských distributorů jako Bohemia Energy a dalších. Nájmy ve velkých městech jsou vyšponované k neúnosnosti. Inflace a pokles reálných mezd znamená, že každý pracující financuje další z mnoha krizí kapitalismu jednou až dvěma měsíčními výplatami, o tenčících se úsporách nemluvě. Majitelé průmyslových společností po letech rozkvětu a vysokých zisků omezují výrobu, zavírají nebo stěhují provozy bez ohledu osudy stovek a tisíců zaměstnankyň a zaměstnanců. Řada menších firem se zdražením energií dostala do energetických potíží.
Ke klimatické a hospodářské krizi se přidávají pandemie, války, nestabilita a masové protesty na celé planetě. Globální i národní kapitalismus – to je pacient na kapačkách zralý na poslední pomazání. Vlády včetně té české se snaží kličkovat a agónii oddalovat. Z každého jednotlivého opatření je cítit zoufalá snaha zachránit poslední zbytky autority kapitalismu, neohrozit zisky oligarchů a především strach ze sílící kritiky pracujících a mladých lidí, která může snadno přerůst v konfrontaci s politickými reprezentacemi i celým systémem výsad a privilegií “horního procenta” společnosti.
Bez ohledu na poslední prezidentské volby zda volit Petra, nebo Pavla, pardon Babiše, nebo Pavla. Mohou mít pracující proti konzervativní vládě k dispozici daleko silnější slovo, než prezident – v našich podmínkách pouze odborové hnutí – jehož prostřednictvím lze dosáhnout nezbytných okamžitých změn a otevřít cestu k diskusi nad tím, jakou skutečně společnost potřebujeme. Jestli tu, v níž hrstka „vítězů“ restaurace kapitalismu bude všemi prostředky diktovat všeobecnou chudobu, nebo takovou, kde právě pracující a mladí lidé začnou rozhodovat o využití zdrojů pro rozvoj společnosti bez obav z budoucnosti.
Bezprostředně prosazujeme:
- Růst mezd minimálně o zdražování: inflační doložku do každé kolektivní smlouvy
- Minimální mzdu 150,00 Kč / hod. (25 tisíc měsíčně). 100% náhrady za překážky v práci, ošetřování dětí a nemoc po celou dobu nepřítomnosti v práci
- Žádné propouštění, žádné snižování mezd. Ať majitelé otevřou účetnictví a vrátí zisky z posledních let, které jsou výsledkem práce zaměstnanců. Okupační stávky proti zavírání a přesunům provozů
- Žádnou spekulaci, regulaci cen nezbytných potřeb vč. základních potravin, nájmů a cen služeb (voda, teplo, elektřina, plyn) na minimální, neziskové, regulované tarify
- Klíčové společnosti a banky do veřejného vlastnictví pod kontrolou pracujících a spotřebitelů. „Zdanění mimořádných zisků“ jsou drobné z ohromného naakumulovaného majetku miliardářů.
Našimi přirozenými spojenci jsou pracující, mladí lidé a utlačovaní bez ohledu na hranice států. Ve Francii proběhlo několik miliónových protestů proti zvýšení odchodu do důchodu. Belgičtí pracující, kteří si dosud ubránili zákonné zvyšování mezd, vázané na růst inflace, a kterým se tak reálné příjmy téměř zachovali, zorganizovali 9. listopadu generální stávku. První říjnový den proběhly v Británii první masové akce radikální platformy Enough Is Enough (To už stačilo) společně s ohromnými stávkami na poštách a železnicích. Akce pracujících a mladých lidí proti této kapitalistické krizi zažívá Irsko, proti korupci se brání západoukrajinští horníci a mobilizovaní Rusové se bouří proti snaze novodobého krvavého kremelského cara poslat je na frontu jako předzvěst pádu tamní oligarchie. V Íránu právě dochází k mocnému spojení hnutí žen (poloviny pracující třídy) a radikálního dělnického a studentského hnutí.
Jako revoluční socialistky a socialisté usilujeme v ČR a po celé planetě o společnost založenou na společenském vlastnictví klíčových bank a korporací, demokracii pracujících. Dnešní technologické možnosti slouží pouze pro zisk několika jednotlivců. Lze pracovat mnohem méně s vyšší efektivitou. Každý se může dosyta najíst, ohřát a žít beze strachu o budoucnost. Místo chaosu trhu musí pracující lidé demokraticky rozhodovat o hospodářství a společnosti tak, aby vyhovovala potřebám všech, aniž by ničila planetu nebo utlačovala jiné. Tomu, nikoliv předlistopadovému režimu plýtvání, výsad a neomezené moci byrokracie, říkáme socialismus. Spojte se s námi – členy a členkami odborových organizací, studenty a studentkami aktivními v klimatickém a feministickém hnutí. Připojte se k Mezinárodní socialistické alternativě.