Ve čtvrtek 4. března začalo v Pekingu tzv. Lianghui, každoroční setkání Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) a Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ):
Skvělá zpráva pro miliardáře – špatná zpráva pro všechny ostatní.
Ani jeden z těchto orgánů nemá žádnou skutečnou moc. Tvoří pouze dekoraci diktátorského režimu takzvané Komunistické strany Číny (KSČ), která se za vlády nejvyššího vůdce Si Ťin-pchinga stále více stává diktaturou jednoho muže. ČLPPS/VSLZ jsou pečlivě vnímány hlavně proto, že zde Si a jeho vrchní poradci vyhlašují předem vypracované politické představy a plány, čemuž nadšeně tleská přes 5 000 delegátů.
Vincent Kolo, chinaworker.info (English original here)
Nejbohatší zákonodárci
V posledních dvou desetiletích přitáhlo bohatství čínských kapitalistů, jejichž počet jako delegátů Lianghui se zdvojnásobil, velkou pozornost. Letos máme nový rekord. Nejbohatším kapitalistům – delegátům Lianghui vzrostlo během posledních dvanácti měsíců bohatství v průměru o 68 procent (podle seznamu největších miliardářů zveřejněného v šanghajském Hurun Report). Tito delegáti mají vlastní celkem 391 miliard USD, více než hrubý domácí produkt Hongkongu v roce 2020 (349 miliard USD).
V loňském roce vytvořila Čína navzdory pandemii a ochromujícím lockdownům na začátku roku každý týden pět nových miliardářů. Čína se „vzdaluje USA“, uvádí Hurun, s 1058 čínskými miliardáři na 696 amerických. Na sté výročí KSČ, které připadne na 23. července, uvidíme, jaké bude Siho režim předvádět politické tance, aby zakryl skutečnost, že třídní charakter a politika komunistů 20. let představovaly naprostý opak dnešní kapitalistické oligarchie této strany.
Hospodářství opět na nohou?
VSLZ nakonec přijme cíl růstu HDP pro rok 2021, ačkoli mnozí předpokládali, že tato praxe vzala vloni za své. Letošní cíl bude „nad šesti procenty“, což většina pozorovatelů považuje za konzervativní a snadno dosažitelné. Průměrná prognóza růstu Číny v roce 2021 mezi ekonomy dotazovanými agenturou Bloomberg byla 8,4 procenta.
Čína se vyznačuje tím, že je jedinou významnou ekonomikou, která v roce 2020 rostla, i když nejpomaleji od roku 1976. Jako vždy tomu napomohly statistické manipulace. Podle oficiálních čísel rostlo čínské hospodářství vloni o 2,3 procenta, zatímco Německo kleslo o 5 procent a USA o 3,5 procenta. Zatímco růst HDP o 8 a více procent by jistě byl poutavý, bude ho třeba vnímat na základě efektu nízké základny roku 2020. Pokud zkombinujeme oba roky 2020 a 2021, bez ohledu na takový skok je obecným trendem pokračující zpomalení z vysokých dvouciferných temp růstu před deseti lety.
Pracující z tohoto „zotavení“ nemají nic. Poprvé od roku 2009 ani jedna čínská provincie nezvýšila vloni minimální mzdy. Vše nasvědčuje tomu, že toto zmrazení mezd bude pokračovat v roce 2021. Vláda se rovněž připravuje na zahájení velkého útoku na systém penzí – nejprve útokem na pracující ženy, kterým chce zvýšit věk pro odchod do důchodu z 55 na 60 let. Aby prý bylo dosaženo „rovnosti“ s muži. Důvodem je, že Čína čelí demografické časované bombě klesající porodnosti a zmenšující se pracovní síly.
Vládní penzijní fondy už jedou nadoraz. Téměř polovina z 32 čínských provincií a regionů by podle zpráv Čínské akademie společenských věd měla do roku 2022 hlásit schodky ve svých penzijních fondech, oproti šesti v roce 2015. Tato záležitost ale může vyvolat velké nepokoje. Podle průzkumu v roce 2012 bylo 95 procent respondentů proti zvýšení důchodového věku.
Stárnoucí čínská populace je pro KSČ dilema
V roce 2027 má Indie předstihnout Čínu coby nejlidnatější zemi světa. Předpokládaný pokles čínské pracovní síly – ze 759 milionů na 661 milionů v letech 2017 až 2037 – má vážné důsledky pro hospodářství a plány KSČ předehnat USA jako světovou ekonomiku číslo jedna a vojenskou supervelmoc.
Na další krizi se zadělává v souvislosti s rychle rostoucí úrovní dluhů. Dluhy čínského veřejného sektoru, podniků a domácností sečtené dohromady vzrostly podle Čínské lidové banky (ČLB, centrální banka) z 255 procent (2019) na 280 procent HDP v roce 2020. Pokud přidáme ještě zahraniční dluh (který ČLB odhaduje na 14,5 procenta HDP), dostaneme se zhruba na 295 procent HDP. Z toho plyne, že za čínským mírný růstem o 2,3 procenta v roce 2020 stojí dosud největší nárůst dluhu. To není možné dělat věčně.
Boj o moc
Nejdůležitějším rysem letošních dvou zasedání nebudou politická „rozhodnutí“ na titulních stránkách, ale tlak vládnoucí frakce Si Ťin-pchinga na další upevnění vlastní moci. Ve státě probíhá boj o moc neustále a Si hraje tvrdě, aby zpečetil svou kontrolu, čímž si umetá cestu k třetímu funkčnímu období na klíčové schůzi vedení v příštím roce a stát se tak doživotním vládcem.
Stále větší koncentrace moci Siho, jeho překračování vnitřních hranic a zpětných vazeb, které zavedel režim Teng Siao-pchinga v 80. letech s cílem vytvořit „kolektivnější“ autoritářský systém, je známkou vážné krize. Siho politika hromadí ve společnosti tlak, exponenciálně se zvyšuje represe (jak dokazují zásahy ve Vnitřním Mongolsku a Hongkongu v minulém roce) a nespokojenost dělnické třídy roste s poklesem reálných mezd. To platí zvlášť pro migrující pracovníky, kteří tvoří dvě třetiny čínských průmyslových pracovních sil.
Drivers at food delivery company Meituan have called a strike on Monday 8 March, demanding increased pay and improved conditions. This follows the arrest last month of Xiong Yan, a driver at rival delivery platform Ele.me. Xiong is accused of forming an unofficial trade union for delivery workers. The Chinese dictatorship has a zero tolerance policy towards independent trade unions.
Řidiči společnosti Meituan, která se zabývá dodávkami potravin, vyhlásili na pondělí 8. března stávku, požadující vyšší výplaty a lepší podmínky. A to přes zatčení Xionga Yana, řidiče konkurenční doručovací platformy Ele.me, minulý měsíc. Xiong je obviněn z vytvoření neoficiálního odborového svazu pro kurýry. Čínská diktatura uplatňuje vůči nezávislým odborům politiku nulové tolerance.
Hong Kong
Zákonodárný sbor potvrdí nový politický systém pro Hongkong, což bude poslední hřebík do rakve tamní omezené parlamentní demokracie nebo přesněji „polodemokracie”. Tvrdá autoritářská vláda je plán KSČ pro budoucnost města. Uvěznění více než 40 prodemokratických politiků čekajících na dosud neoznámený soudní proces za „podvracení“ podle Siho zákona o národní bezpečnosti bylo nepokrytě naplánováno v souvislosti s Lianghui. Chaotické a brutální soudní scény v Hongkongu – s několika obžalovanými omdlévajícími vyčerpáním po nočních výsleších – jsou koncipovány tak, aby ukazovaly sílu režimu Si-Ťin-pchinga, jeho vzdor vůči americkému a západnímu „vměšování se“, a vyslaly varovný vzkaz každému, kdo by se mu postavil do cesty. Ať už jde o čínské dělníky, kteří se snaží organizovat za základní práva, nebo o frakční rivalyv KSČ, které začíná znepokojovat směr, kterým se stát vydal.
Poslední zásah odstraní a uvězní celý vějíř opozičních kandidátů do hongkongského tzv. parlamentu, Legislativní rady (Legco). Ve svém úvodním projevu 5. března se už čínský premiér Li Kche-čchiang nezmínil o „jedné zemi, dvou systémech“ nebo „hongkongském lidu vládnoucímu Hongkongu“, dvou nedávno klíčových frází opisujících omezenou autonomii, která byla na stole, kdy město přecházelo z britské koloniální nadvlády pod vládu Číny. Tuto terminologii Peking zavrhl ve prospěch důrazu na „čínskou suverenitu“ a heslo, že „Hongkongu mohou vládnout pouze vlastenci“ – tím jsou míněni pouze příznivci KSČ a naopak diskvalifikován každý, kdo je podezřelý z demokratických sklonů.
Očekává se, že zasedání v Pekingu schválí nový systém hlasování v Hongkongu, který zamezí jakékoliv šanci, aby diktatura ztratila kontrolu nad Legco nebo byla nucena nějak se srovnat představitelům boje za demokracii. Volby do Legca plánované vloni v září se odkládají na rok 2022 a elitářská volební komise, která volí každých pět let výkonného ředitele, bude dále manipulována ve prospěch sil napojených na KSČ a dostane nové pravomoci nominovat nebo vetovat kandidáty do Legco.
Na povrch prosakuje, že Si se v Hongkongu nezastaví u eliminace demokratické opozice, ale bude také usilovat o rekonstituci a čistky v provládním táboře. Podle Pekingu jsou strany podporující KSČ neschopné a nedokázaly vládnout Hongkongu v jeho zájmech. Tradiční hongkongští obchodní magnáti mohou také ztratit některá ze svých politických privilegií, protože i oni jsou považováni za málo horlivé při obhajobě Pekingu. Úplné převzetí Hongkongu pod kontrolu KSČ a jejích obchodních kumpánů ruku v ruce s rušením omezené autonomie Hongkongu probíhá pod Siho vedením velice rychle.
V souladu se Siho politikou v jiných oblastech nahrazují represe a vláda pevné ruky kompromisy a budování mostů. Vyhlídky na křehká demokratická práva v Hongkongu jsou velmi pochmurné, ale politika Si-Ťinpchinga zároveň podněcuje masový hněv a politickou radikalizaci, kterou nelze donekonečna potlačovat policejními opatřeními.
Neustálé přitvrzování represí v situaci, kdy neudržitelná, dluhy poháněná hospodářská politika způsobuje dělnické třídě stále větší a větší ekonomické utrpení, staví před Si Ťin-pchingův režim výbušnou budoucnost.
“Dlouhý vlas” Leung Kwok-hung, jediný levicový člen bývalého hongkongského zákonodárného sboru, který již neexistuje. Zlomek vteřiny vzdoru, když ho odvážejí do vězení. Policajti mu nedovolí ani zvednout spoutané ruce, aby vyjádřil odpor proti tyranii. Čínská diktatura zrušila hongkongský zákonodárný sbor a zavádí systém ještě méně demokratický než panoval za japonské vojenské diktatury.
Zdroj videa: Facebook profil Leung Kwok Hunga