Proti represím v Číně a Hongkongu

Svobodu pro ‘Long Haira’ a politické vězně v Hongkongu

V pondělí 31. května bude ‘Long Hair’ Leung Kwok-hung a 46 dalších obviněných stát před soudem za “podvracení státní moci”. Půjde o druhé slyšení dosud největšího procesu v rámci Zákona o státní bezpečnosti, který na město vloni uvalila diktatura Si Ťin-pchingovy Komunistické strany Číny (KSČ). Hrozí jim doživotí.

První stání v březnu bylo pochmurným varováním, že nový zákon poslouží k rozdrcení politického disentu. Třiceti šesti ze 47 obviněných včetně „Long Haira“ soud zamítl kauci, zůstali ve vazbě a policie mezitím pokračuje ve „vyšetřování“. Donedávna se v Hongkongu propuštění na kauci standardně – s výjimkou velmi závažných případů jako jsou procesy kvůli vraždám – umožňovalo, na základě zásady, že obviněný je nevinný, dokud není prokázána jeho vina. Březnové slyšení se táhlo čtyři dny a obžalovaným upírali možnost osprchovat se nebo převléct. Deset obžalovaných omdlelo a čtyři převezli do nemocnice včetně „Long Haira“, který trpí srdečním onemocněním.


“Long Hair” Leung Kwok-hung, jediný levicový člen bývalého hongkongského zákonodárného sboru, který již neexistuje. Zlomek vteřiny vzdoru, když ho odvážejí do vězení. Policajti mu nedovolí ani zvednout spoutané ruce, aby vyjádřil odpor proti tyranii.

V procesu s “podvraceči” shromáždil čínský režim téměř všechny opoziční vůdce a navrhované kandidáty z celého spektra protivládní politiky včetně odborářů, prozápadních liberálů a pravicových lokalistů (hongkongské nacionalistické hnutí). Jsou mezi nimi bývalí zákonodárci, jako například „Long Hair“, který byl pětkrát zvolen do nyní marginalizované Legislativní rady (Legco). Režim Siho zavedl nový politický systém, podle něhož budou čtyři pětiny křesel do Legca jmenovány výborem kontrolovaným KSČ nebo obchodními skupinami a všechny kandidáty bude nejprve prověřovat tajná policie, aby byli k volbám připuštěni pouze „vlastenci“. Být „vlastencem“ znamená bezvýhradně se podrobit Siho režimu a nikdy nekritizovat jeho represivní politiku.

Obvinění se opírá o jejich účast v neoficiálních „primárních“ volbách v červenci 2020, jen několik týdnů po zavedení zákona o národní bezpečnosti. Více než 610 000 voličů, což byla ohromná účast, hlasovalo v těchto „primárkách“, aby si vybrali, kteří prodemokratičtí kandidáti mají usilovat o zvolení ve volbách do Legco v září 2020 (následně zrušených). KSČ tvrdí, že „primární“ volby představovaly spiknutí s cílem svrhnout hongkongskou vládu.

Před soudem stojí vítězové i poražení. „Long Hair“ v červenci neuspěl a nebyl by tedy kandidátem. Skutečnost, že nebyla vybrána osobnost s prokazatelně bojovnými zásluhami, ukazuje na rozporuplné – dokonce chaotické – politické povědomí hongkongského demokratického hnutí. Masové protesty v roce 2019 dosáhly neskutečných rozměrů, až dva miliony lidí se připojily k pochodům. Projevila se ohromná kreativita a statečnost navzdory obrovským překážkám.

Lekce hnutí z roku 2019

Mládež, hybná síla protestů, do značné míry odmítla kompromisní pandemokratické politiky, kteří dříve hráli v opoziční politice prim. Byli podle ní „příliš měkcí“ a boj brzdili – velmi správný úsudek. Zaměření hnutí na konfrontační nepolitickou „akci“ a jeho víra ve „spontánnost“ na úkor budování organizovaných masových struktur (demokratické výbory, odbory, stávkové výbory a dělnická politická strana) bohužel vedly k vzestupu mnoha „nových“, ale politicky velmi omezených a zmatených postav a seskupení (vystupovaly s radikální rétorikou, ale bez jakékoliv strategie nebo představy o tom, jak vítězství dosáhnout).

To zahrnovalo i skupiny, jejichž jedinou „strategií“, zejména v pozdějších fázích, kdy se hnutí vyčerpalo, bylo vkládat naděje do (ve skutečnosti povrchních) sankcí ze strany USA a pravicových západních vlád. Místo účinného rozvoje hnutí jde o zcela slepou uličku a nebezpečné neporozumění skutečným záměrům zahraničních kapitalistických vlád.

Solidarita proti represím v Číně a Hongkongu a International Socialist Alternative proto vyzývá k mezinárodnímu dni akcí 31. května. Ve velkých městech se nabízí k protestům čínská velvyslanectví nebo konzuláty, protesty ale lze namířit na kanceláře ohromné anglo-hongkongské banky HSBC (šéfové HSBC se podílejí na zavádění zákona o národní bezpečnosti – asijsko-pacifický výkonný ředitel HSBC Peter Wong Tung-shun je členem hongkongské delegace Čínského lidového politického poradního shromáždění a o zákon se zasazoval).

Požadujeme zrušení vnitrostátních bezpečnostních zákonů v Hongkongu a propuštění politických vězňů. Zdůrazňujeme potřebu obnovit masový revoluční boj proti diktatuře a rozšířit ho do Číny, spojením s bojem proti kapitalismu a imperialismu, který ohrožuje demokratická práva všude.

Následuje text letáku iniciativy Solidarita proti represím v Číně a Hongkongu (Solidarity Against Repression in China and Hong Kong):

Stop represím v Číně a Hongkongu

Solidaritu zdola a internacionalismus • Žádnou důvěru politikům a vládám spojeným s velkým byznysem

Od té doby, co vypukly masové protivládních protesty v roce 2019 bylo v Hongkongu zatčeno 10200 lidí. Více než 600 dosud odsoudili za politické trestné činy, včetně „výtržnictví“ a „nezákonného shromažďování“, přičemž mnoho z nich dostalo extrémní tresty odnětí svobody na pět a více let. Čínská diktatura (KSČ) označuje protestující za „teroristy“ a „zahraniční agenty“ a zavedla nový zákon o národní bezpečnosti, aby rozdrtila demokratické hnutí. Podle tohoto zákona je maximálním trestem doživotní vězení.

Hongkong byl kdysi jedinou částí Číny s omezenými demokratickými právy. Zavedením zákona o národní bezpečnosti se město stalo de facto policejním státem. Čínský diktátor Si Ťin-pching chce potlačit „virus“ demokracie, u něhož se obává, že se rozšíří z Hongkongu do Číny, chce také ale ukázat tvrdost vůči USA a dalším západním vládám v rámci prohlubující se studené války.

Represe v Hongkongu

• Podle zákona o národní bezpečnosti bylo doposud obviněno ze závažných trestných činů více než 100 aktivistů.

• Svoboda projevu je podle zákona o národní bezpečnosti fakticky zrušená. Heslo „konec vlády jedné strany“, který je po mnoho let základním požadavkem demokratického hnutí a pochodů s milionovou účastí, se nyní klasifikuje jako podvracení – trestá se doživotím.

• Výročí masakru v Pekingu 4. června 1989, kdy armáda zabila stovky lidí, je v Číně zakázané téma. Výročí se připomínalo pouze v Hongkongu. Vzpomínkové akce se v roce 2019 zúčastnilo 180 tisíc lidí. V roce 2021 je však akce druhý rok v řadě zakázaná.

• Hongkongské odbory jsou terčem čínských represí. V lednu byl zrušen svaz Union for New Civil Servants s třemi tisíci členy. Dva odboroví představitelé, Carol Ng Man-yee z HKCTU a Winnie Yu Wai-ming z HAEA, obvinili z podvracení státu. Ng rezignovala jako předsedkyně odborů a přerušila kontakty s labouristickou stranou ve snaze snížit svůj trest. Několik dalších obžalovaných také přerušilo veškeré své politické konexe.

• Veterán levice a aktivista za demokracii “Long hair” Leung Kwok-hung patří k osobám obviněným podle zákona o národní bezpečnosti. K 18 měsícům vězení za „nezákonné shromažďování“ podle zákona z britské koloniální éry už byl, což nám připomíná, že čínská vláda nemá na represivní zákony monopol.

Represe v Číně

Situace v Číně je ještě horší. Mimo vládou řízených odborů ACFTU, které nikdy (ani v jediném případě) nepodpořily dělnickou stávku, jsou odborové organizace ilegální. Pracující jdou za stávky a protesty často do vězení, zejména pokud se pokusí organizovat se. Jejich představitelé čelí obviněním, že s nimi „manipulují zahraniční síly“. Feministky napadá režim jako „nevlastenecké“ a „zkažené cizími myšlenkami“.

Během známého boje v Jasicu v roce 2018 skončily ve vězení a staly se oběťmi mučení desítky levicově zaměřených mladých lidí a samozvaných maoistů za organizování solidarity se stávkujícími továrními dělníky. Diktatura, která se falešně prohlašuje za „komunistickou“, tedy napadá a vězní skutečné komunisty a pracující, neomezuje se na liberální politiky a aktivisty za demokracii jako v Hongkongu.

V Sin-ťiangu, domově 12 milionů ujgurských muslimů, dochází ve jménu boje proti „terorismu“ k hrůzným represím. Čínská diktatura podpořila „válku proti terorismu“ západu po roce 2001 a využila ji k zásahu proti vlastním muslimům, k upevnění kontroly nad Sin-ťiangem bohatým na přírodní zdroje. Ujgurům vládne pomocí diskriminačních rasistických zákonů a masivního high-tech sledovacího systému včetně masových internačních táborů. Siho režim nejprve existenci táborů popíral, když se ale důkazy nedaly ignorovat, prohlásil je zy “školy odborného výcviku”!


V Sin-ťiangu jsou kontrolní stanoviště všude – muslimové musí stát ve frontě na osobní prohlídky, čínských Chanů se nic takového netýká.

Solidarita proti represi v Číně a Hongkongu je mezinárodní kampaň zahájená Mezinárodní socialistickou alternativou (ISA) a našimi soudruhy v Číně, Hongkongu a na Tchaj-wanu. Naše historie je v boji za demokratická práva a v podpoře bojů pracujících.

Odhalujeme skutečnou roli čínské diktatury, v níž převládají miliardáři – Čína jich má nyní více než USA – a má jednu z nejhorších situací, pokud jde o práva pracujících na světě. Ukazujeme také na pokrytectví proti-čínské rétoriky západních vlád, která se často slouží k podněcování rasismu, rozdělování a vede k prázdným frázím o podpoře “demokracie” a “lidských práv”.

Demokracie vs. diktatura

• USA poskytuje vojenskou pomoc 73 procentům diktatur na světě. Tady jim Čína nedokáže konkurovat!
• Británie ovládala Hongkongu 154 let, aniž by kdy uspořádala volby.
• Vlády “demokratických” zemích podporují a udržují jakékoliv režimy, které jim umožňují dosahovat zisků. Jak se ukazuje v Myanmaru, k boji proti diktatuře je zapotřebí revolučního masového vystoupení pracujících a mladých lidí.

USA, EU a další západní vlády a jejich velké korporace po léta zacházely s čínskou diktaturou v rukavičkách. Společně zametaly pod koberec stížnosti na porušování lidských práv, pomohly dokonce čínskému policejnímu státu vyvinout některé z jeho nejpokročilejších sledovacích technologií. Zajímalo je výhradně vydělávat na čínské pracovní síle bez odborových práv a podojit rostoucí čínský trh. Nová studená válka znamená konec s tímto pohodlným soužitím, které ustupuje rostoucímu nepřátelství mezi západním a čínským kapitalismem.

Boj za demokracii – za demokratická práva jako svoboda projevu, svoboda shromažďování, právo organizovat se v odborech a politických skupinách, vstoupit do stávky, kandidovat nebo volit ve svobodných volbách a změnit vládu – jsou práva vydobytá masovými, obvykle dělnickými hnutími, přičemž kapitalistická třída byla na opačné straně barikády stejně jako dnes v Hongkongu.

Masový boj, jinak to nepůjde

Demokratická práva nikdy nebyla dárkem vládnoucí skupiny nebo režimu, cizí vlády nebo “mezinárodního společenství”. Skutečná demokratická práva a masová vystoupení potřebná k jejich dosažení totiž představují pro kapitalistický systém, ve kterém drží veškerou skutečnou moc jen malá menšina, vážné ohrožení.

To je důvod, proč Solidarita proti represím v Číně a Hongkongu chce budovat aktivní solidaritu s antiautoritářským bojem v Číně a Hongkongu zdola a naprosto se odmítá stavět na stranu jakékoliv kapitalistické vlády nebo ji podporovat. Dělnické hnutí, sociální hnutí žen, mládeže a utlačovaných menšin, to jsou jediné síly, které mohou porazit represivní režimy.

Naše krédo:

  • Bojujeme proti zákonu o národní bezpečnosti v Hongkongu.
  • Bojujeme za osvobození politických vězňů v Hongkongu a v Číně, za obnovení a rozšíření masového boje za demokracii.
  • Bojujeme za konec hromadného zadržování, nucených prací a diskriminace Ujgurů a národnostních menšin, jsme pro jednotné multietnické hnutí proti diktatuře.
  • Bojujeme za nezávislé odbory a právo na stávku, vyzýváme k solidaritě odborových a dalších organizací s pracujícími v Číně a v Hongkongu.
  • Jsme pro mezinárodní slodaritu – odmítáme nacionalismus, imperialismus a novou studenou válku.