Scénář polistopadového vývoje u nás, jakoby napsal Lev Trocký (spolu s Leninem jeden z nejvýznamějších představitelů revoluce 1917, který se později postavil proti Stalinovi a v roce 1940 byl zavražděn jeho agentem v mexickém exilu) už v roce 1936, v díle Zrazená revoluce:
Pokračování textu Byl i jiný program!Listopad 1989: Poučení pro dnešek
„Lidé mají krátkou paměť. Nepamatují si snad na fronty na banány, nedostatek toaletního papíru? Desítky razítek potřebných k získání devizového příslibu a vycestování do blbé Jugoslávie? Že tehdy mohli studovat jen prominenti? Jak ti komunističtí zločinci zavírali slušné lidi, cenzurovali knihy a zakazovali, co mohli?“ Tak nějak reagují zděšené paničky zamilované dodnes do prezidenta Havla nebo otce českého kapitalismu Klause na rostoucí preference komunistů. Často se však podobně hlubokých argumentů dočkáme i od „seriózních“ politiků a novinářů.
Pokračování textu Listopad 1989: Poučení pro dnešekPražské jaro 1968
Po skončení druhé světové války si nikdo nechtěl ani vzpomenout na předválečnou hospodářskou krizi s masovou nezaměstnaností, ani na poraženeckou náladu v období po Mnichovské zradě, ani na žabomyší potyčky v podstatě stejných politických stran. Proto se většina lidí, v nepřítomnosti jiné, smysluplné alternativy obrátila ke komunistům, podobně jako po listopadu 1989 k Občanskému fóru.
Pokračování textu Pražské jaro 1968