Očkování versus zisky: Znárodnit farmaceutický sektor

Je na konci koronového tunelu světlo? Naděje roste, hlavně nyní, když se více méně rozběhla očkovací kampaň. Provází ji ale také nedůvěra. Částečně proto, že farmaceutické korporace v posledních letech skutečný zájem o naše zdraví neprojevovaly. Nedůvěra pramení i z toho, že vlády nedokázaly ochránit naše zdraví v předchozích fázích pandemie, zejména kvůli svým vazbám na trh a zájmy soukromého zisku. Proč je nutné znárodnit celé farmaceutické odvětví a jak toho dosáhnout. 

Rozhovor se zaměstnancem (jeho totožnost je autorům známa) velké belgické farmaceutické firmy pořízený redakcí „Lutte Socialiste“ a „De Linkse Socialist“ — měsíčníků PSL/LSP (International Socialist Alternative v Belgii). Přeloženo z angličtiny (English version HERE).

Jaký máš názor na vývoj vakcíny?

Tyto očkovací látky jsou důkazem ohromujícího technologického vývoje. Představ si, že by se vyvíjely kolektivně a systematicky využívaly k boji proti mnoha chorobám a virům, které nejsou v současnosti léčitelné. Velké společnosti se ale bohužel zaměřují pouze na zisk, možný potenciál tak není plně využíván nebo musí být naopak výroba vakcín někdy překotná.

Do poloviny ledna se na lidech testovalo 63 potenciálních vakcín, u 19 z nich je možné hovořit o rozsáhlých testech. Mimoto se dalších 173 kandidátů na očkovací látku nacházelo ve fázi laboratorního testování. Cílem závodu o vývoj vakcíny není ani tak zastavit nemoc, jako být první na trhu a vyhrát jackpot. Společnosti ho také používají ke zlepšení svého image u širší veřejnosti. Když společnost Pfizer oznámila své první výsledky, testy ještě probíhaly. Hlavně být v médiích jako první.

Říká se, že konkurence mezi soukromými společnostmi vede k rychlým výsledkům….

Neoliberální tvrzení, že soukromá soutěž je motorem pokroku, je mylná. Vývoj protikoronových vakcín závisel na ohromném uvolnění veřejných prostředků.

Jenom americké ministerstvo zdravotnictví za vývoj vakcín vyplatilo 10,6 miliard dolarů. Odhaduje se, že tři ze čtyř nových léků se opírají základní výzkum financovaný z veřejných zdrojů. Naléhavá potřeba očkovací látky přiměla řadu společností ke spolupráci, uvědomily si, že tak můžou mít rychleji výsledky. Celosvětová spolupráce místo konkurence mezi nimi by bezpochyby přinesla ještě rychlejší a lepší výsledky, například by se více zkoumaly všechny možné vedlejší účinky.

Skutečnost, že jednotlivé společnosti odmítají sdílet dostupné poznatky, je překážka produkce. Ve výsledku tak nebude v roce 2021 dostatek dávek k očkování celé světové populace. Tyto výpadky vytvářejí nerovnost, a to i mezi rozvinutými kapitalistickými zeměmi a zeměmi neokoloniálního světa. V listopadu, ještě před zahájením očkování, už zejména vyspělé kapitalistické země jako USA, EU, Kanada, Japonsko nebo Izrael předobjednaly miliardy dávek. Opět šlo o to být první ve frontě, o posílení prestiže vlastních vlád. Po soupeření mezi různými zeměmi o roušky nyní vidíme totéž u vakcín. Mluví se dokonce o „vakcínovém nacionalismu“. Podle Oxfamu a mnoha nevládních organizací se nejchudší země nedostanou na řadu před rokem 2024.

Hlavním cílem společností v tomto sektoru není zajistit zdraví všem, jsou jím zisky akcionářů. V roce 2014 se tím generální ředitel společnosti Bayer Marijn Dekkers nijak netajil. Poté, co místní výrobce v Indii uvedl na trh levnou variantu léku Nexavar, prohlásil Dekkers, že nový lék proti rakovině je „určen pro lidi, kteří si to mohou dovolit.“ Lékaři bez hranic pak poznamenali: „Nemoci, na nichž nemohou vydělat, ignorují a pacienti, kteří nemohou platit, je nezajímají.“ Totéž dnes platí pro koronavirovou vakcínu. Návrh Indie a Jižní Afriky ve Světové obchodní organizaci, aby se pozastavily patenty na koronavirové očkovací látky za účelem výroby levných místních variant, Evropská unie a další vetovali.

Světová zdravotnická organizace zahájila mezinárodní projekt spolupráce COVAX s cílem naočkovat 20 % světové populace a zajistit rovnoměrnou distribuci vakcín. Na konci prosince COVAX přislíbil přístup k 1,3 mld. dávek pro 92 nejchudších zemí světa do roku 2021. Většinu produkce dvou největších výrobců, Pfizer a Moderna, ale už vykoupily rozvinuté kapitalistické země. COVAX navíc nemůže od těchto výrobců nakupovat, protože vakcíny jsou příliš drahé… Ukazuje to, jakou překážkou je tržní anarchie pro vážně myšlenou celosvětovou očkovací kampaň.

Výzkum a vývoj je třeba koordinovat, aby byla možná globální produkce založená na dostupných znalostech. Naše zdraví si to žádá, narážíme ale na soukromé vlastnictví výrobních prostředků a logiku zisku, která je s tím spojená.

Máme k dispozici ohromné technologické možnosti, jak s nemocemi a viry bojovat, kapitalismus ale pokrok brzdí, co hůř, vede ke zhoršení naší zdravotní situace. Například nedostatek prostředků na zdravotnictví, včetně očkování, a úsporná politika škrtů způsobily, že v Itálii a Británii opět prudce vzrostly spalničky.

Na konci prosince začala v Belgii očkovací kampaň. Jaký z ní máš pocit?

O průběhu očkování fakticky rozhodují nadnárodní společnosti. Zdravotníci se již sami organizují nejlépe, jak mohou, vezmeme-li v úvahu napjatou situaci v sektoru. K tomu se přidává nahodilost trhu. Například v lednu se společnost Pfizer rozhodla, že za účelem zvýšení výrobní kapacity významně omezí současnou produkci až na několik týdnů. Problémy s výrobou měla už v prosinci. Zdravotnickému personálu to znesnadňuje organizaci očkování. S ohledem na dopad viru na zdraví i morálku zaměstnanců sektoru trpícího podstavem a nedostatkem prostředků, se doufalo, že budou očkováni bezprostředně.

Výrobci tvrdí, že na vakcíně v zájmu veřejného zdraví prakticky nevydělají. Jakmile tedy pandemie skončí, cena může dále růst. To je dozajista problém pro neokoloniální země, kde začne očkování později.

Ceny, za něž se prodává v Evropě, nikdo oficiálně nezveřejnil. Informace se dostala ven až po hrubé chybě belgické státní tajemnice De Bleekerové z liberální strany Open VLD. Dvě nejdražší vakcíny, Moderna (18 dolarů) a Pfizer (12 eur), se již očkují v Belgii. Jsou založené na nové technologii mRNA, kde je přepsána část genu. Tato technika existuje již 12 let, ale nyní se poprvé využívá pro vakcínu, která jde na trh. Vysoká cena se obhajuje náklady na výzkum, které jsou skutečně vysoké. Díky koronavirové krizi si tak mohou farmaceutické společnosti tyto náklady okamžitě kompenzovat, investice budou nyní ziskové.

V Belgii je očkování pro uživatele „zdarma“. Pochopitelně to někdo zaplatí – systém zdravotního pojištění. Z veřejných zdrojů jsou tedy úhrady, veřejnost ale nemá nad výrobou a distribucí vakcín kontrolu.

Očkovací kampaň by šlo provést mnohem rychleji, koordinovaně, pokud by byly všechny části sektoru zdravotní péče a farmacie ve veřejných rukou. V roce 1947 bylo v New Yorku za jediný měsíc očkováno proti neštovicím šest milionů lidí. Ačkoliv se nedá docela srovnávat místní očkování proti neštovicím s globální pandemií, neměly by současné technologické know-how, výroba a logistika umožnit alespoň takovou efektivitu jako v New Yorku před více než 70 lety?

Mnoho lidí očkování zpochybňuje. Ne nutně proto, že věří konspiračním teoriím, ale jednoduše mu nedůvěřují. Rozumíš tomu?

Naprosto. Hnutí proti očkování je v Belgii poměrně malé. Nedůvěru ale nevyvolávají sami odpůrci vakcinace. Mnoho lidí nedůvěřuje ani ne tak samotné vakcíně, ale roli, jakou v celé věci hrají nadnárodní společnosti a vlády. Důvěryhodnost kapitalistických institucí a velkých firem jsou oprávněně na bodu mrazu!

Existuje tolik příkladů firem, které neváhaly šponovat zisky na úkor našeho zdraví, že to podkopalo jejich důvěryhodnost. Vzpomeň si na Dieselgate, kdy se v Evropě falšovaly emise z automobilů. Nebo japonskou energetickou společnost, která nedostatečně investovala do bezpečnosti jaderné elektrárny ve Fukušimě. Chemička Monsanto věděla roky, že je její výrobek Round-Up karcinogenní, ale nic s tím neudělala. Ropné společnosti dávno vědí, že fosilní paliva pohánějí globální oteplování, ale investují do lobbistických kampaní a pseudovědy popírající změnu klimatu. Velké společnosti lžou a podvádějí, kdykoliv to vyhovuje jejich ziskům.

Nejlepší je na to reagovat zájmem většiny obyvatel. Tvrdíme, že farmaceutický sektor má být převeden do veřejných rukou, aby umožnil demokratickou kontrolu pracujících a veřejnosti.

V Belgii je to zvlášť důležité vzhledem k významu zdejšího farmaceutického průmyslu. Například GSK ve Wavre je největším výrobním centrem vakcín na světě. Každý tam vyrobí dva miliony dávek všech druhů vakcín. Je to největší soukromé biochemické analytické centrum na světě. Pfizer bude celou evropskou výrobu vakcín soustředit do Puurs. Pfizer, Janssens Pharmaceutica (součást společnosti Johnson & Johnson), UCB a GSK tvoří dohromady téměř polovinu z 50 000 farmaceutických pracovních míst (v přepočtu na plný úvazek) v naší zemi. Včetně odvozených pracovních míst závisí na tomto odvětví 120 000 lidí. Představte si, že by se všechny tyto zdroje vrhly do služeb koordinované a společností řízené reakce na pandemii!

Jak tedy dostat sektor do veřejných rukou?

Demonstrace „La santé en lutte“ zdravotnic a zdravotníků v Bruselu 13. září ukázala směr. Heslo „Oni počítají zisky, my počítáme mrtvé“ je kritikou vlády i celého systému. Velké farmaceutické společnosti mají obrovské zisky, a to i díky pandemii. Nemocnice a zbytek zdravotnictví zároveň trpí nedostatkem všeho. Organizovaný boj může proměnit širokou solidaritu obyvatel v akci. Nemůžeme to nechat na establišmentu.

Existuje také evropská občanská iniciativa „No profit on pandemic“, podporovaná v naší zemi mimo jiné levicovou stranou PTB/PVDA, která sbírá podpisy pod čtyři požadavky: zdraví pro všechny zrušením patentů, transparentnost výrobních nákladů a účinnosti, veřejnou kontrolu vakcín a léků, jejichž výzkum byl financován z veřejných peněz, žádný zisk z pandemie, aby byly výrobky všeobecně dostupné. Splnění těchto požadavků nebude dosaženo přes noc; bude vyžadovat aktivní kampaň a silnou intervenci dělnického hnutí. Koneckonců, i velmi logické návrhy se dnes okamžitě střetávají s tržními silami kapitalismu.

Nesmíme zůstat u požadavku na to, aby se na koronavirových vakcínách nevydělávalo. Celý sektor musí být pod veřejnou kontrolou. Podle evropské občanské iniciativy budou výrobci vyrábět více dávek, pokud se zruší patenty. Je ale naivní domnívat se, že nadnárodní společnosti bude něco motivovat k výrobě očkovacích látek, pokud z toho nebudou mít žádný zisk. Je pravda, že vakcíny se někdy v neokoloniálních zemích prodávají za nákladovou cenu, ale jde spíše o diplomatické gesto pro zlepšení image a získání přístupu na trh, načež vydělají jiné léky. Tak to dělá GSK, která spolupracuje s nevládními organizacemi a Světovou zdravotnickou organizací na programu vymýcení tropických nemocí.

Patenty ohrožují naše zdraví, jsou přitom základním kamenem kapitalistického systému zisku. Pokud by došlo k jejich zrušení, aniž by se celé odvětví znárodnilo, vybraly by si to společnosti jinde: zvýšením cen jiných léků nebo na úkor pracujících. Proto je nejlepší požadavek na zrušení patentů rovnou spojit s potřebou dostat sektor do veřejných rukou.

Jaké výhody by přinesla znárodněná farmacie?

Požadavek na znárodnění se často týká společností, které mají potíže nebo kterým hrozí uzavření. Tento požadavek se ale netýká jen zaměstnanosti, jde o získání kontroly pracujících a jejich rodin nad tím, co a jak se vyrábí. Proto je tak zásadní převzetí bankovního sektoru a klíčových průmyslových odvětví.

Farmaceutický sektor v Belgii představuje přidanou hodnotu 14,7 miliard eur ročně před výplatou mezd. I po jejich odečtení zbývá zhruba 10 miliard eur. Jedná se o peníze vytažené z kapes nemocných a rozdané velkým akcionářům.

Systém zdravotního pojištění proplácí léky za 7 miliard eur ročně, dalších 5 miliard je objem volného prodeje. Nyní je nejziskovější část celého řetězce zdravotní péče v soukromých rukou, zatímco velkou část nákladů hradí veřejnost. To nemá logiku. Princip zisku navíc vede k nedostatku. Až polovina dětí žijících v chudobě nemá přístup k lékům, protože jsou příliš drahé. Trvalý je nedostatek je asi 500 léčivých přípravků, protože toto odvětví zajímají zisky, nikoli zdravotní potřeby. Díky znárodnění farmacie může společnost demokraticky rozhodovat, co se bude vyrábět – podle potřeb, ne výnosů.

Logika zisku dnes také znamená, že pokrok v technologii může vést ke ztrátě pracovních míst. Messenger RNA (mRNA), technika použitá společnostmi Pfizer a Moderna pro koronavirovou vakcínu, má obrovský potenciál. Je možné vyrobit více očkovací látky za kratší dobu s menším počtem zaměstnanců. Hrozí tedy, že se technologický pokrok stane synonymem pro sociální úpadek. I to je rozpor kapitalismu.

Výzkum, výroba, distribuce a logistika – to všechno musí být pod správou a kontrolou pracujících v tomto odvětví a veřejnosti, aby bylo zdraví na prvním místě. Znamená to levné a dostupné léky, slušné pracovní podmínky pro zaměstnance ve farmacii i zbytku zdravotnictví, koordinace všeho, co souvisí se zdravím do zdravotnického systému, který může klást větší důraz na prevenci. Rovněž by se usnadnily rozsáhlé akce jako hromadné očkování.

A konečně, farmaceutický sektor ve veřejných rukou by také zamezil tomu, že se dnes více investuje do marketingu než do výzkumu. Ne, že by marketing měl zcela zmizet: mohly by být zahájeny preventivní kampaně propagující očkování, zdravý životní styl, ale třeba i boj proti násilí na ženách atd.

Stručně řečeno, pro převzetí sektoru do veřejných rukou je mnoho argumentů. Bez boje ale tohoto cíle nedosáhneme. Od začátku pandemie se dělnická třída soustředila na bezpečnost práce, ochranné vybavení a prostředky na zdravotní péči. Zvýšilo se povědomí o tom, že za vším stojí především lidská práce. To bude hrát důležitou úlohu v budoucích střetech. Můžeme zvítězit, pokud naši početní sílu proměníme v organizaci. Zapojení mas je zásadní a může položit základ k tomu, aby většina obyvatel konečně vzala osud lidstva a planety do vlastních rukou. Kapitalismus je katastrofa pro pracující i pro klima. Tento systém nám „zajistí“ další pandemie a bude zase na překážku, až na ně budeme muset reagovat. Socialistická alternativa je nutnost: společnost, která vychází z potřeb a požadavků pracujících a jejich rodin.

NEZAPOMEŇ/TE SE SEZNÁMIT S DŮVODY, PRICIPY A POŽADAVKY, KTERÉ NAVRHUJEME PRO PROTIPANDEMICKÉ HNUTÍ PRACUJÍCÍCH A MLÁDEŽE!