Kapitalismus do karantény!

Žijeme ve 21. století. Ve století, které generace našich předků považovali za budoucnost bez válek, bídy, vykořisťování, epidemií a v harmonii s přírodou – všeho, co považovali za cíl svých bojů a své práce. Když se však podíváme na to, že 800 milionů lidí musí vystačit s méně než dvěma dolary na den, že v důsledku nešetrné práce s krajinou za účelem maximalizace zisku jsou rekordní sucha a v některých místech už není dostatek vody, že jsou po celém světem desítky válečných konfliktů, kapitalismus v dosažení těchto cílů selhal. A aktuální světové dění, tedy celosvětová pandemie COVID-19, nám to opět explicitně dokazuje. I zde tento systém zapomíná na zájmy většiny a upřednostňuje úzkou skupinu nejmocnějších. Kapitalismus je tedy fundamentálně v rozporu se zájmem a potřebami většiny lidí.

V důsledku toho vznikají problémy, které ještě více komplikují aktuální krizi v souvislosti s nemocí COVID-19. Tržní hospodářství, na kterém je celý tento systém postaven, produkuje výrobu věcí, které v danou chvíli vytvářejí zisk, jeho strategie není připravená na velké změny. Nedostupnost základních léků a ochranných pomůcek, masivní propouštění zaměstnanců, nedostatečná bezpečnost na pracovištích, to všechno způsobuje neustálá ziskuchtivost a kapitalistická logika.

Dosavadní škrty, privatizace a přechod ke komercionalizaci zdravotnictví vrhly svět do pandemie zcela nepřipravený. Zde se ukazuje nečinnost vlád, které nevyslyšely volání po navýšení počtu zaměstnanců po větším množství lidí a nedostatku financí ve zdravotnictví. Pokud, pak jen po sérii nátlakových akcí a stávek. Nejen tito pracovníci a pracovnice jsou těmi, kdo právě teď bojuje v první linii s koronavirem. Škrty, podcenění situace a především krátkozrakost organizace produkce v tržním hospodaření pak ukázaly naprostou nepřipravenost v podobě nedostatku ochranných prostředků.

Práce ve zdravotnictví, úklidu, školství, prodejnách nebo sociálním sektoru je převážně brána jako přirozená dovednost žen, pro kterou není potřeba slušná mzda. Obecně jsou mzdy v těchto profesích podprůměrné. Dnes jsou právem označovány jako životně důležité. Jasně se ukazuje, že nejméně placené práce jsou často mezi těmi nejvíce užitečnými a cennými. Jak Socialistická Alternativa stála na straně řidičů a řidiček tramvají ve stávce po povodních v roce 2002, tak budeme podporovat všechny oprávněné požadavky zdravotnického personálu a dalších profesí.

Reakce velkého byznysu na COVID-19 byla velmi vyhýbavá. Nesmíme zastavit výrobu! Musíme udržet ekonomiku! A co ochranné prostředky, byl a je jich dostatek? Jsou zajištěna práva zaměstnanců podle zákoníku práce? Ne, nejsou. Zneužívání legislativy pro možnosti co nejmenší investice do zaměstnanců typu brigád, dohod a OSVČ v jinak zaměstnaneckých pozicích, teď představují pro zaměstnavatele snadné zbavení se zaměstnance a pro mnoho lidí, zejména mladých lidí ve větších městech, ztrátu obživy a všech příjmů statisíců lidí.

Samotné vlády zemí po celém světě se ukázaly jako věrní spojenci systému, který jde proti zájmu pracujících lidí. Absolutně materiálně i logisticky nepřipravené na vzniklou situaci se vlády uchýlily k omezování svobod a soukromí svých občanů a mobilizaci zdrojů ve prospěch nejbohatších (dotace velkým firmám, složení Národní ekonomické rady vlády). Autoritářské tendence mají, vedle koncentrace moci do úzké skupiny vládnoucí třídy, za cíl udržení kapitalistického systému a jeho principů vykořisťování, akumulace a drancování přírody. Nyní se jedním z hlavních projektantů státní hospodářské politiky pro nastávající krizové období stává obnovená Národní hospodářská rada vlády (NERV) složená prakticky výhradně ze zástupců bank a největších korporací.

Vlády Polska a Maďarska si pospíšili s přímou, nebo nepřímou podporou zákonů na omezení práv a svobod. V Polsku postoupil parlament do projednávání ve výborech zákon zrušení práva na potrat a omezení sexuální výchovy. V Maďarsku využila vláda situace ke  schválení rozšířených pravomocí pro sebe a to na dobu neurčitou. Právní předpis, který ji měl umožnit řídit zemi pomocí vojenských rad, namísto místních samospráv stáhla, ale i tak ve svých výnosech rozhodla o omezení práv směřující na část společnosti. Tedy zákaz změny pohlaví a omezení samosprávy univerzit. 

Náš premiér přímo říká: Evropa by měla s ohledem na koronavirovou krizi „zapomenout“ na Zelenou dohodu pro Evropu. Ve chvíli, kdy máme nejsušší duben za poslední tři roky. Klimatická krize, která bude následovat  po té hospodářské bude mít ještě mnohem nedozírnější následky v problému získání základních životních potřeb. Vlády se v tuto chvíli snaží bagatelizovat důležitost reakce na klimatickou změnu. Některé naopak vítají nový Zelený úděl pro Evropu jako novou možnost nastartování ekonomiky. Bylo by úžasné, kdybychom mohli z této krize vyjít s čistým štítem a rovnou zachránit i naši planetu, jenže nový Zelený úděl pro Evropu poukazuje jen na problémy, které je třeba řešit, ale neříká už jak, a je vítanou dotací pro velký byznys.

Evropská unie po příchodu epidemie a později pandemie se ukázala jako neschopná jakkoliv reagovat na vzniklou situaci. Jednotlivé státy si vzájemně zadržovaly dodávky zdravotnického materiálu. EU a její národní státy provozují desítky legálních koncentračních táborů pro uprchlíky, o podplácení spřízněných diktatur ani nemluvě. Poslední jednání ministrů financí o evropském finančním balíčku pomoci v souvislosti s následky pandemie a nastupující hospodářskou krizi měly podobu vyjednávání mezi lichváři. 

Je brána jako garant demokracie, ale ve skutečnosti je to instituce, která se snaží zaštítit společné zájmy nejmocnějších evropských korporací. Koneckonců vznikla jako “Společenství uhlí a oceli”.

Obrovská vlna solidarity lidí, kteří i přes nepřipravenost vlády byli schopni pomáhat šitím roušek, pomocí s nákupem, tiskutí ochranných štítu atd. Ohromná iniciativa lidí umožnila rychle reorganizovat celou řadu věci ve prospěch celé společnosti. I akademická obec ukázala, že nejde o zisk za každou cenu, tím, že zpřístupnila tisková řešení na výrobu respirátorů a výrobu filtrů z nanovláken. To vše ukazuje, že lidé nejsou sobečtí pro socialistickou společnost. Jen skutečná spolupráce nás vytáhne z této krize.

Socialistická alternativa chápe současnou situaci jako další důkaz nefunkčnosti současného systému. Ten je postaven na iluzi neustálého ekonomického růstu, který v praxi není možný. Což je v rozporu s faktem, že celý systém je postavený na odcizování nadhodnoty vládnoucí třídou, tedy: kapitalismus má tendenci produkovat co nejvíc, ale pracující nemohou ze svých mezd tuto sumu zboží nakoupit:  proto krize a války, které část výrobních prostředků (a s nimi pracující třídy) ničí, načež je znovu možný “restart”.

Tento princip je skutečnou příčinou nastupující hospodářské krize, nikoliv pandemie, která jí pouze urychlila a “spustila” naráz. Jako byl tedy pád banky Lehman Brothers spouštěčem krize v roce 2008, tak je aktuální pandemie pouze tím, co spustilo další krizi. Volný trh, v němž je vše podřízeno ziskům největších “hráčů”, tváří v tvář COVID-19 selhal na celé čáře stejně jako selhává v boji s klimatickými změnami, hladomory a bídou. Kapitalismus v praxi dokazuje neschopnost dostát potřebám společnosti 21. století.

Radikální proměna současného systému se ukazuje být nezbytnou. Místo volného trhu a bratrovražedné konkurence je třeba společenskou, technickou a duševní energii upřít ke skutečnému rozvoji. Je čas na demokratickou socialistickou společnost založenou na společenském vlastnictví bank a velkých podniků. Demokratickou socialistickou společnost, která bude hospodařit se zdroji, které má lidstvo k dispozici rozumným způsobem, tedy na základě plánu. Společnost, kde budou pracující většina a chudí skutečně rozhodovat, narozdíl od stalinistických diktatur 20. století, jejichž byrokratická uzurpace moci myšlenky emancipace a spravedlnosti dočasně pohřbily. Proto vyzýváme všechny pracující a studenty, aby se stali hybateli této změny a všechnu energii vrhli do boje za spravedlivou společnost.

Proto prosazujeme a vyzýváme všechny pracující a studenty aby se připojili k této výzvě.

JSME V TOM SPOLEČNĚ???

Žádné propouštění, žádné snižování mezd. Zdroje k zamezení bezprostředních dopadů krize leží v ziscích bank, na účtech impérií jako je PPF, Agrofert, EPH a mnohých dalších: otevřete účetnictví a vraťte zisky z posledních 5-6 let, které jsou výsledkem práce zaměstnanců. Obranu pracovních míst, mezd a životních podmínek namísto záchrany kapitálu.

– Pro zachování, rozvoj zaměstnanosti a snížení pracovní zátěže je nutné zkrátit pracovní dobu nejvýše na 35 hodin týdně bez snížení mezd a zhoršení pracovních podmínek; minimální dovolenou 5 týdnů a snížení věku pro odchod do důchodu na 60 let. Minimální mzdu 23 tisíc Kč měsíčně nebo 130 Kč / hod. Řádné pracovní smlouvy pro všechny zaměstnance a zaměstnankyně.

– Žádnou spekulaci, regulaci cen nezbytných potřeb vč. základních potravin na předkrizovou úroveň.

– Převedení velkoprodukce nezbytných potřeb – potravin, ochranných pomůcek, hygienických potřeb a léků na neziskový princip, tedy demokratické znárodnění největších producentů pod demokratickou kontrolou zaměstnanců a spotřebitelů.

– Okamžité zastavení činnosti, zabavení prostředků na účtech a dalšího majetku pracovních agentur, které ze dne na den přestaly vyplácet mzdy a hradit ubytování zaměstnankyním a zaměstnancům. Neodkladnou a důstojnou životní podporu všem, kteří přišli o obživu a ocitli se bez prostředků nebo s minimálními příjmy.

Okamžité zastavení vymáhání dluhů prostých lidí exekutorskými mafiemi a jejich úplné odpisy tam, kde to sociální situace dlužníků vyžaduje. 

– Kromě zmrazení splátek hypoték a půjček, také požadujeme úplné zmrazení plateb nájmů ve stejném rozsahu a dále redukci plateb za služby (voda, teplo, elektřina, plyn) na minimální, neziskové, regulované tarify. Trvale regulované dostupné nájemné, masivní rekonstrukci a výstavbu obecních bytů místo komerčních kancelářských nebo předražených bytových komplexů soukromých developerů.

– Dělnické ubytovny, azylové a pečovatelské domy nesmí vyhodit jediného člověka na ulici bez ohledu na schopnost platit ubytovací poplatky!. Je nutné uvolnit dostatečné kapacity k ubytování kohokoliv, kdo je v nouzi, obětí domácího násilí a dalších ohrožených i v komerčních ubytovacích kapacitách za stejných neziskových podmínek nebo zcela zdarma dle situace. Zahraniční zaměstnanci nesmějí být obětními beránky krize.

– Zastavení provozu, kdekoliv a kdykoliv o tom rozhodne většina zaměstnanců a zaměstnankyň v souvislosti s bezpečnostními riziky. Plné právo na stávku včetně okamžitého zastavení práce.

– Bezplatné, dostupné a kvalitní zdravotnictví, školství, sociální služby, veřejnou dopravu a dalších nezbytné služby.    

Znovuotevření škol a pracovišť pouze za podmínek odsouhlasených studenty, rodiči a pedagogickým i nepedagogickým personálem – bezpečnost a zdraví musí být na prvním místě. Plán na masivní investice do efektivního veřejného školství: bez ohledu na současnou krizovou situaci, je řada tříd přeplněných.

– Nucená práce studentek a studentů některých oborů je nepřijatelná – veřejné vyšetření všech výhrůžek úřadů i školních autorit, které se takového jednání dopustili, nezávislými studentskými orgány s účastí rodičů, pedagogických a nepedagogických odborových a dalších organizací.

Žádné zneužívání krize k omezování demokratických svobod, represím, sledování chování a pohybu jednotlivců, zásahům proti životnímu prostředí nebo do práv menšin.

NEZÁVISLOU LEVICI, ODBORY A SOCIÁLNÍ ORGANIZACE BEZ KOMPROMISŮ!

Obnovu bojovných odborových, studentských, ženských, nájemnických a dalších organizací pod kontrolou pracujících a za vytvoření nového demokratického politického hnutí pracujících a mládeže. Jejich funkcionáři musí být pravidelně demokraticky voleni, odvolatelní, nesmí pobírat víc, než je průměrný příjem těch, které zastupují, plus nezbytné a prokazatelné režijní výdaje.

– K prosazení takových požadavků potřebujeme demokratickou a bojovnou opozici napříč odborovými organizacemi, která demokratizuje dosavadní vyjednávání a připomínkování a nebude se bát běžných nástrojů obrany pracujících jako jsou demonstrace, stávky a okupační stávky.

– Prosazujeme takovou politickou alternativu pracujících a mládeže, která bude vnitřně demokratická a nezávislá na kapitálu a jeho politických stranách, opřená o sociální, ekologická a jiná protestní hnutí, o odborové aktivisty a nespokojenou mládež.

– Proti rasismu, nacionalismu, diskriminaci žen, mládeže a všech menšin – musíme se bránit všem pokusům rozdělit pracující a mladé lidi ve společném úsilí.

– Usilujeme o společnost, která bude uspokojovat potřeby většiny a ne přinášet výhradně zisk vlastníkům a akcionářům. Převedení 100 největších podniků a bank do veřejného vlastnictví pod kontrolou pracujících. Kompenzace vlastníkům pouze na základě prokázané sociální potřebnosti.

KAPITALISTY A JEJICH POLITIKY DO KARANTÉNY!

Ne! Evropě kapitálu. Ano! Evropě pracujících – spojení s levicovou, odborovou a sociální opozicí na západě a východě za srovnání životní úrovně a podmínek v celé Evropě, společný postup proti diktatuře nadnárodních koncernů a jejich politice zneužívání levné pracovní síly. 

– Pryč s NATO, konec válkám, okupacím a podpoře diktatur! Zmrazit výdaje na zbrojení; okamžité vystoupení ČR z NATO a zrušení paktu, okamžité stažení všech vojenských a policejních jednotek ze zahraničních vojenských akcí, vyjma čistě humanitárních složek sloužících místnímu strádajícímu obyvatelstvu (např. nemocnice). 

Za svobodnou a dobrovolnou federaci dělnických demokracií v Evropě a na celém světě. Za mezinárodní socialismus! Jsme za dělnickou samosprávu a demokracii tak, aby politická a hospodářská moc byla v rukou většiny, jsme za demokratický plán výroby, který zamezí jak chaosu trhu, tak plýtvání stalinistického byrokratického centrálního plánování před rokem 1989.