Jednotná maturita? Ano, ale ne degradaci vzdělávání!

Blížící se volby a protesty studentů dvakrát donutily politiky spuštění státní maturity odložit. A to ještě takřka před deseti lety studentské protesty pod heslem „Jednotná maturita? Ať s námi nepočítá!“ donutily stát zrušit povinnost maturovat z matematiky.
Teď, i když nás MŠMT i Cermat (instituce připravující státní maturitu) ujišťují o připravenosti, hrozí třetí odložení - a tím fakticky zrušení. Hrozí, že stát s ostudou bude muset vrátit peníze z projektů EU, které byly určeny na reformu maturitní zkoušky.
Proč? Začala skutečná příprava a učitelé a učitelky cizích jazyků a českého jazyka zjišťují, že původní představy a reálné zavedení jednotné zkoušky se nějak liší. Na některých školách (asi 10 %) se učitelé rozhodli školení bojkotovat (což znamená, že když se ničeho nedosáhne a oni budou bez certifikátů, jejich žáky budou hodnotit jiní), na jiných se o takovém kroku diskutuje, resp. kritizuje se cíl školení: vycvičit učitele v nižší náročnosti.
V průběhu devadesátých let došlo ke vzniku řady soukromých škol, k podfinancování státních škol, což společně s rušením učilišť, o které přestával být zájem, vedlo k rozrůznění maturit na jednotlivých školách. Řada soukromých (ale i část státních) středních škol dnes umožňuje odmaturovat i s podstatně nižšími znalostmi. Kromě toho se liší maturita na průmyslovce, na gymnáziu, na obchodce, na integrované střední škole. Stát v podobě školní inspekce na kontrolu kvality rezignoval a řešil jen nejkřiklavější případy, jako je jedno pražské soukromé gymnázium, kde maturitu získal student, jehož otec školu sponzoroval, takovým způsobem, že i část učitelů se pod ní odmítala podepsat.
Původní představa jednotné maturity byla přísnější. Za osm let se změnila rétorika politiků - přišla "vzdělanostní společnost" a s ní požadavek na zvýšení počtu studentů a absolventů vysokých škol. A proto dnes je představa maturity, na kterou má dosáhnout většina studentů. Úroveň požadovaných znalostí například z matematiky je na úrovni lehce rozšířené základní školy.
Cermat rozjel od podzimu školení učitelů českého jazyka a cizích jazyků, na kterých se ukazuje, co je skutečným cílem maturity: učitelé jsou přeškolováni, aby jejich nároky v rámci společné části základní (tedy lehčí) úroveň, byly co nejnižší - v rámci cizího jazyka posuzovat srozumitelnost vyjádření, ne chyby v ústním projevu, v rámci češtiny bude žákovi stačit dvacet knih. Dřívější ústní pohovor, ve kterém zkoušející zjišťovali i všeobecný přehled studenta, teď každý zkoušený dostane pracovní list s rozpisem jednotlivých témat. Místo dřívějších slohových prací hodinová práce, kterou budou hodnotit dva učitelé.
Učitelé napříč školami se bouří. Jejich protest nakonec nejlépe shrnuje petice, která říká: jsme pro jakousi minimální garanci ve formě testu, ale nechte nás na naší škole rozhodnout, co je a co není přípustná hranice maturity.

Po dva roky se neonacisté soustředí na lokální demonstrace, které se, až na výjimky, nestřetávají s lokálním odporem. Vloni v Praze jejich provokace namířená proti židovské komunitě vyvolala jednak polovládní oficiální shromáždění a jednak masový odpor mladých lidí, v nepřítomnosti jiné alternativy ovlivněný Antifašistickou akcí. 

Teď se dávají prozatím v Praze dohromady Studenti proti rasismu.
Stránky Studentů proti rasismu: http://www.protirasismu.net

Ministerstvo školství spolu s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání zveřejnily v říjnu svou představu, podle které by měli dnešní studenti středních škol už v dalším školním roce maturovat. Po deseti letech testování, diskusí a rozhodování se má uskutečnit „státní maturita“. Připomeňme si, že celý „projekt“ má srovnat nesrovnatelné – úroveň středních škol poskytujících maturitní vzdělání, tedy od učilišť přes odborné školy po gymnázia.