Finanční krize se přelévá do hospodářské krize po celé zeměkouli. USA, EU a Japonsko jsou v krizi, zatímco hospodářský růst dalších zemí rychle klesá. Nejvíce postiženy jsou nejchudší země a nejchudší vrstvy ve společnosti.

Bunge-jumping akciových trhů pokračuje, stejně jako bankovní krize. Anglická banka odhaduje celosvětově ztráty bank na nejméně 2800 mld. $. Tisíce mld. dolarů v různých "záchranných balíčcích" zastavily krachy bank, ale ne úvěrovou krizi. Každý dlužník - od domácností po podniky a státy - čelí horším podmínkám.

A zároveň finanční krize prorůstá světovým kapitalismem do podoby hospodářské krize. Jsou ohroženy pracovní místa a životní podmínky pro stamiliony obyvatel. Podle agentury Oxfam spadlo pod hranici bídy tento rok 200 milionů obyvatel. 

Světová krize

Americká banka JP Morgan Chase ve své poslední zprávě uvedla, že současná světová ekonomika poklesne o 1 % v posledním čtvrtletí tohoto roku a prvním čtvrtletí roku 2009. Na příští rok odhaduje světový růst 0,4 %. Prognóza - přezdívaná "Špatný týden v pekle" - bude znamenat, potvrdí-li se, sociální a hospodářské neštěstí. Samotný růst počtu obyvatel vyžaduje 3% růst hospodářství, aby mohl být zachován průměrný ekonomický výkon na obyvatele.

Nerovnováha v rozdělení bohatství a zdrojů znamená, že chudí ztratí kvůli poklesu ekonomiky mnohem více. Světová banka vydala seznam 28 zemí, 13 z nich z Afriky, které jsou nejvíce ohroženy trojkombinací finanční krize, potravinové krize a růstu cen ropy. 

Vážnost krize podtrhují mimořádná opatření vlád. Vyznavači privatizace se stávají hlasateli velkých zásahů státu, včetně zestátnění bank a podniků. Teorie a ideologie jsou odkládány stranou - pokud se nic neudělá, povede krize k "xenofobii, nacionalismu a revoluci", napsal Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times. Záchrana systému založeného na zisku je pro politiky a vlastníky prioritou číslo jedna.

Například v Německu vláda v polovině listopadu připravila balíček 50 mld. euro průmyslovým podnikům na podporu spotřeby. Francouzský prezident Sarközy má podobné plány, aby zachránil francouzský průmysl před "světovými dravci".

Evropa

15 zemí eurozóny už je v recesi - definované jako stagnace hospodářství po dvě následující čtvrtletí. Předpověď evropské komise z poloviny listopadu předkládá dva scénáře - jeden pro 0,1% růst, druhá pro 1% pokles. Hospodářství Španělska i Irska stagnuje, zatímco hospodářství Německa, Itálie a Francie nejpravděpodobněji poklesnou. Evropská komise věří, že britské hospodářství stranou eurozóny poroste o jedno procento.

Nová prognóza MMF (6. listopadu) odhaduje negativní růst v příštím roce ve všech průmyslových zemích, poprvé po padesáti letech. Propad má být horší než v letech 1975 a 1982. A protože stále propad nedosáhl dna, dají se očekávat nové upravené odhady.

Přesto nejhorší krize se rozvíjí ve východní a střední Evropě. Na Ukrajině propadl akciový trh o 80 %, prudce klesla i hodnota měny. Vývoz oceli, představující 40 % příjmů z vývozu, klesá. Výměnou za škrty na výdajích pro veřejný sektor dostala Ukrajina 16,5 mld. dolarů v půjčce od MMF. Jenže tato půjčka představuje jen čtvrtinu sumy, kterou si vyžádá splacení krátkodobých půjček a úrokových měr příští rok. 

V Maďarsku snížení úrokových měr a půjčka od Evropské centrální banky neuvolnily tlak na pokles forintu. Banky mají zahraniční vlastníky a mnoho půjček je vedených v euru, takže devalvace měny krutě postihuje podniky i domácnosti. MMF, EU a Světová banka připravují novou půjčku 25,1 mld. dolarů a požadují snížení rozpočtového deficitu, který je 9 % HDP. Maďarská vláda přislíbila snížit platy a důchody v podobě zrušení 13. platů a důchodu.

Krize v Baltických státech se stává stále aktuálnější. Litevské půjčky a dluhy zahraničním věřitelům budou příští rok čtyřikrát větší než odhadované příjmy ze zahraničí. V Estonsku a Lotyšsku je tento poměr 3,5 resp. 2,5. Dnešní velmi přísná úsporná opatření budou ještě horší. Nejpravděpodobněji budou všechny tyto země nuceny devalvovat měnu, což samo přinese ztrátu důvěry ve vládnoucí vrstvy.

Všechny "rozvíjející se trhy" jsou zasaženy krizí, protože jsou závislé na vývozu a zahraničních investicích. Podle říjnové zprávy Světové banky poklesne příliv kapitálu do 30 rozvíjejících se trhů z 900 mld. dolarů v roce 2007 na 560 mld. příští rok. V mnoha asijských zemích je tato krize srovnatelná s ničivou krizí v letech 1997-98. Jihokorejská vláda přijala úsporná opatření a vyzvala k nákupům korejského zboží. Také v Číně růst rychle klesá. Poklesem cen surovin jsou postiženy i země vyvážející ropu, především Rusko.

Prohlubující se krize

Je mnoho signálů, že krize se zhoršuje anebo k tomu směřuje:

Spotřeba v USA, která představuje 70 % HDP, ve třetím čtvrtletí poklesla o 3,1 %. Všechny příznaky důvěry - spotřebitelů stejně jako manažerů - rekordně rychle klesají.

Pokles na akciových trzích, podle světových indexů o 50 %, postihne hedge fondy. Mnoho spekulantů bude chtít prodávat.  

Světový obchod zpomaluje. Během měsíce MMF snížil své odhady světového obchodu ze 4% růstu v příštím roce na 2% růst. 

Výroba oceli a dalších klíčových produktů klesá. Čínský Baosteel, největší světový výrobce, snižuje ve 4. čtvrtletí výrobu o 10 %.

Mnoho nadnárodních společností má obrovské dluhy. Mnoho z nich požaduje záchranné balíčky a připravuje se propouštět.

Světová investiční krize se stupňuje, počínajíc poklesem poptávky a snížením možnosti úvěrů. Investice v USA poklesly o 1 % ve třetím čtvrtletí a o 19 % ve stavebnictví a stavbě domů.

Po posledním snížení úrokových měr už mají centrální banky velmi zúžený manévrovací prostor. Úroková míra amerických Federálních rezerv je 1 %, zatímco japonská banka je snížila na 0,3 %.

Politické dopady

Politické dopady krize jsou stále víceméně v zárodku. Mnoho politiků zvyšuje nacionalistický tón, ale stále jsou nuceni přijímat společná opatření s dalšími vládami a zeměmi. V budoucnu uvidíme nové nekonvenční postupy snažící se zachránit kapitalistický systém, stejně jako tomu bylo ve 30. letech. Vlády na západě se snaží nezadlužené země s přebytkem, jako je Čína a státy na Středním Východě, přesvědčit, aby pomohly světovému hospodářství. Takové snahy ale nejsou schopny naplnit velká očekávání.

Roste vztek mezi pracujícími a mládeží, že zatímco bankéřům jdou miliardy pomoci, sociální stát se třese v základech a pracovní místa jsou rušena bez náhrady. To vyvolává otázku schopnosti systému zajistit budoucnost všem a otevírá cestu jediné reálně alternativě a jediné cestě ven z krize - demokratickému socialismu ve světovém měřítku.