Otevření islandské ekonomiky zapříčinilo obrovský rozmach soukromých bank, které poskytovaly levné účty např. nizozemským a britským firmám, včetně obecních zastupitelstev. Vzor globální otevřenosti a podnikavosti, který byl dáván i Česku za vzor, doplatil na světovou krizi. Během pár měsíců se ukázalo, že banky půjčovaly na dluh a nemají účty kryty. Zkrátka po obrovském boomu přišel kolaps. A malá země s třista tisíci obyvatel se z jedné z nejbohatších propadá a propadá.

Z rozhovoru s Skúli Jon Kristinss, Výbor za dělnickou internacionálu Island VDI Island)

Podle požadavků MMF by Island měl "čestně vrátit zahraniční obligace", včetně dluhu vůči britské a nizozemské vládě. Federální banka by měla snížit úrokové míry a Island celkově uvolnit zahraniční obchod.
Britská a nizozemská vláda oddlužila všechny, kteří měli peníze v islandských bankách a teď očekávají, že jim Island vrátí 3,8 mld. euro. Parlamentní většina sociální demokracie a zelené levice to přijala, pravice nebyla proti, jen požadovala lepší podmínky. Prezident Olafur Ragnar Grimsson zákon nepodepsal a vyvolal referendum.
93 % se při 62% účasti vyslovilo proti, i když z různých důvodů - někteří odmítli samotné splácení, jiní chtěli lepší podmínky. Vláda ještě před proběhnutím referenda začala s Velkou Británií a Nizozemskem vyjednávat změny podmínek.
Nejrozšířenějším pocitem obyvatel Islandu jsou obavy - obavy, co bude znamenat splácení dluhů pro hospodářství, jak by se na zemi dívali ostatní, kdyby odmítla splácet dluhy. A do toho MMF radí všechno proto, aby se hospodářství otevřelo, bez ohledu na životní úroveň, na fungování zdravotnictví.
Z voleb vzešlá koalice sociální demokracie a zelené levice se zdála být dobrou náhradou předchozí pravicové vlády, která byla viděna jako původce dopadů krize, ale i "levá" vláda setrvává oběma nohama v rámci systému, např. ministr financí za zelenou levici znovu privatizoval zestátněné banky.
Mezi lidmi kromě obav stoupají i diskuse. Před rokem všichni požadovali rezignaci bankovní rady, po roce zjišťují, že to nestačilo.
Od prosince probíhají demonstrace pod heslem "Parlament ulice". Mezi jejich svolavatele patří islandská sekce Attac (ekologická organizace), sdružení nájemníků, Rudá platforma, Humanistická asociace a skupina bojující za zájmy postižených lidí. Požadují částečné oddlužení hypoték a úvěrů, zrušení dluhů v případě osobního bankortu, upřednostnění lidského života před ziskem a rozšíření veřejného sektoru.
VDI Island s tím souhlasí, dodává, že by mělo být zveřejněno účetnictví finančních institucí, aby bylo jasné, kam se peníze ztrácí. Požadujeme znárodnění rybářského průmyslu, těžby a zpracování hliníku pod kontrolu a řízení ze strany pracujících tak, aby bohatství země sloužilo ve prospěch jejich obyvatel.
Náš příklad odmítnutí splácení dluhů může sloužit jako vzor, stejně tak my se můžeme učit z příkladu Řecka. Pro dosažení potřebujeme spolupráci pracujících a mládeže v Evropě a mezinárodně.