To, co hlava nehlava proběhlo v autobusové meziměstské dopravě v průběhu 90. let, se teď chystá a krok za krokem probíhá na železnici a městské dopravě. O co že jde? Přesunutí peněz z veřejných rozpočtů do zisků soukromých firem.

Nejprve se mluvilo o rozumném hospodaření a hospodárném přístupu, pak se privatizovaly převedením na akciové společnosti krajské, okresní ČSAD, pak městské Dopravní podniky, pak kritizovala nehospodárnost Českých drah, ČD rozdělily na Správu železniční a dopravní cesty, na ČD Cargo a. s. a ČD a. s. a teď se chystá otevření železnice soukromým dopravcům.

Zjednodušeně řečeno – rychlé spoje na velké vzdálenosti se prodají Student Agency (a podobným jiným soukromým společnostem), které ve svých nákladech nebudou mít údržbu cesty, ze svých zisků nebudou muset dotovat místní spoje, naopak místní spoje zůstanou krajům. A vzpomeneme-li si na severočeský kraj, kterak před pár lety zlikvidoval ČSAD Ústní nad Labem a dopravu v kraji přerozdělil menším, taky soukromým, dopravcům, z nichž část jezdí staršími autobusy a platové a sociální podmínky jejich zaměstnanců jsou horší než byly v ČSAD Ústí nad Labem, navíc některé z nich teď mají problém plnit nasmlouvané závazky, je jasné, jak to s železnicí, a za pár let městskou dopravou, dopadne: dražší a méně kvalitní služby.

I když se zaměstnanci v dopravě v dnešní době snaží hlavně přežít, ptají se svých předáků, co s veřejnou dopravou dál bude. A proto část odborových organizací ve společné koalici (jmenujme ty největší – Federace strojvůdců, Svaz odborářů služeb a dopravy (odštěpenec OSŽ po vyhnání Duška z OSŽ), Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy) začala troubit na poplach – v červenci společně varovala vládu, že bez jasného vymezení veřejného zájmu, jaká má doprava být, bude připravena od 1. října stávkovat.

Na jednání koncem září „zástupci odborů na konkrétních příkladech vyjadřovali své obavy o funkčnost dopravního systému v České republice. Zdůraznili, že vnímají hrozící nebezpečí neuvážených a v mnoha směrech bohužel i nevratných kroků, jež mohou přinést kolaps dopravy. To pak ve svých důsledcích může znamenat nejen vážné ohrožení zaměstnanosti u pracovníků většiny odvětví v resortu dopravy, ale také mimořádné problémy v zajištění dopravní obslužnosti. A ty se budou týkat naprosté většiny občanů!“

Zdálo by se, že tudy cesta vede a že slibovaný zákon o veřejných službách v přepravě cestujících by mohl zajistit kvalitní veřejnou dopravu. Určitě i vznik dopravní koalice a její společný tlak je obrovským krokem vpřed, i když se jí neúčastní Odborové sdružení železničářů (OSŽ), které po rozchodu s Duškem oslabilo a neví, zda hájit vedení podniku, podnik, zaměstnance.

Problémem je nerozhodnost jasněji pojmenovat hlavní problém současné dopravní politiky ČR. Odbory „rozhodně nejsou proti postupné liberalizaci a tedy ani vstupu konkurence do železniční dopravy na tratích v ČR“. Tím otevírají cestu k uznání nároku na konkurenční boj o lukrativní dopravní spoje, souhlasí s rozdělením na to, co má zajistit stát (nádraží, dráhy, komunikace) a co si mohou přerozdělit soukromí dopravci (hlavní spoje). Možná by i tento pohled byl oprávněný, pokud by stát zdaněním dopravců a celým daňovým systémem vybíral (i v době krize) dost peněz a svou část zajistil. To ale nefunguje. Stejně tak nefunguje současný systém černé díry ČD, z čehož odboráři vycházejí.

Jenže druhá strana – ODS a soukromí dopravci mají úplně jasno: trh se musí otevřít, a to, jak to bude fungovat, se uvidí a bude řešit až posléze. Takhle to zaznělo 14. října na Žofínském fóru k dopravě. Nechceme čekat, až stát bude vzkazovat zaměstnancům soukromých dopravců, že je jejich problémy nezajímají, jako to vzkazoval zaměstnancům krachujících skláren se státním spoluvlastnictvím. A nechceme čekat na rychlé vlaky s WIFI pro movité a špinavé couráky pro ostatní!

Má-li být veřejná doprava veřejnou dopravu, musí být zbavena hlediska ziskovosti a musí být dostatečně finančně zajištěna. Ultraliberální idea malého státu a nízkých daní může pro movité vypadat lákavě, ale vede k předraženým službám veřejného charakteru, supervykořisťování zaměstnanců v soukromých společnostech (nižší platy, menší nebo žádné sociální výhody) a zhoršení služeb (bezpečnost, kvalita, atd.). Idea silného státu nebo velkých státních společností zase k byrokratizaci, korupci a rozhodování bez kontroly zdola. Jaké fungování potřebujeme, je demokratická kontrola podniků zaměstnanci skrz volené a odvolatelné zástupce, skrz otevření účetnictví k zprůhlednění, nahrazení konkurence spoluprací. V naší představě mizí soukromý zisk, ale není nahrazen poručníkováním shora.

Jedním z důvodů proč odborová dopravní koalice něco takového neprosazuje, je i to, že jejich spolupráce nevtahuje ani do jednání, ani do akce nejen ostatní zaměstnance, ale velmi často ani členy jejich odborových organizací. Současní odboroví předáci něco takového neumí nebo ani nechtějí, protože kritika zdola by mohla ohrozit jejich posty.

Přesto koalice na železnici může nejen bránit zájmy svých členů, ale i zájem společnosti na kvalitní veřejné dopravě: kvalitní bezpečnou dostupnou dopravu zajišťovanou kvalifikovanými zaměstnanci. A obrátí-li se na veřejnost, což by měla učinit ihned, může její protest získat na síle. Svým rozhodným stanoviskem a zveřejňováním toho, co je za snahou státu o liberalizaci (zprivatizovat/rozdat zisky, znárodnit ztráty) může ukázat cestu i dalším odvětvím – zdravotnictví, školství.

Socialistická alternativa říká:

• Ano diskusi o zákonu o veřejných službách v přepravě cestujících za podmínek:
  • nebude docházet k outsourcování
  • management státních a veřejných dopravních společností bude zveřejňovat své hospodaření pravidelně a bude podléhat kontrole ze strany odborů a veřejné správy, platy managerů nebudou vyšší než čtyřnásobek průměrných platů jejich zaměstnanců se zrušením zlatých padáků a ročních odměn

• Odborové organizace by lokálně a regionálně měly seznamovat veřejnost se situací a svými požadavky, buď formou letáků (alespoň) nebo i mítinků a shromáždění

• K tomu ale potřebujeme odborové organizace pod kontrolou členů, jejichž funkcionáři budou svá rozhodnutí předkládat ke schválení členské základně, budou volitelní a kdykoliv odvolatelní a nesmí pobírat víc, než je průměrný příjem těch, které zastupují, plus nezbytné a prokazatelné režijní výdaje.