Celoevropský odborový den akcí – přešlapování na místě
Napsal uživatel Václav Votruba   
22.05.2009
Minulý víkend se v Madridu, Berlíně, Bruselu a Praze sešly statisíce odborářů, aby varovaly vlády na evropském kontingentu, že za krizi kapitalismu odmítáme platit. Přestože demonstrace připomínají vztyčený ukazováček (neplést s prostředníčkem!) a vlády víc upozorňují, než varují, odborové špičky nemohly nečinně sedět. Když vezmeme v úvahu šedesátitisícovou demonstraci levicové odborové opozice 28. března v Německu, demonstrace a generální stávky ve Francii a Řecku, neklid v Lotyšsku sužovaném krizí, kde se během dvou měsíců propadla životní úroveň o polovinu, je tu důvod být připraven. Vlády a vlastníci náklady krize přenášejí na zaměstnance, roste nejistota, ze které těží i xenofobní a rasistické strany. Obé se dá odrazit, bude-li pracující třída připravena. 
Přinášíme zprávy z berlínské a bruselské demonstrace od našich sesterských organizací Výboru za dělnickou internacionálu.

Dělníci v ulicích - ale odboroví předáci jdou špatným směrem!

Sascha Stanicic, Sozialistische Alternative (SAV - VDI v Německu)

Sto tisíc účastníků odborové demonostrace v Berlíně z ní dělá jednu z největších demonstrací od začátku krize. Přesto mohla být mnohem větší, kdyby odbory dokázaly využít svůj potenciál a předložit jasné vedení pracujícím v době krize. Levicové proudy odborů, sociální hnutí a socialistické skupiny dokázaly 28. března zmobilizovat na mnohem jasnější a živější demonstraci okolo šedesáti tisíc.
Na oficiální demonstraci zdola zaznívaly hlasy volající po generální stávce a v kontingentu odborové mládeže zněly tradiční písně hnutí pracujících a hesla požadujícíc "revoluci" a "změnu systému". Vedení odborů ale nabízelo obnovení spolupráce s SPD (sociální demokracií, které je dnes součástí velké koalice). Její čelní politici, včeně Zelených, šli v čele demonstrace, vedle odborových bosů, kteří v projevech kritizovali jen CDU a liberální FDP.
Zatímco oficiální heslo demonstrace bylo "ať za krizi platí ti, co ji způsobili", další heslo volalo po "sociální dohodě". Což v logice vedení odborů vede ke spolupráci s vlastníky a obranu tržního hospodářství a to znamená, že masy pracujících musí pochopit "požadavky a nároky doby". Předseda kováků Huber to ve svém projevu celkem zestručnil: "aby bylo zrušeno jen tak málo pracovních míst, jak to jen půjde".
Vláda CDU/CSU a SPU se snaží všechny útoky na životní úroveň pracujících a jejich pracovní podmínky posunout až po volbách na konci září. Zatím odvětví za odvětvím, továrna za továrnou hlásí masové propouštění a začíná se objevovat rušení podniků. Není tak vyloučené, že v průmyslu dojde ke střetům ještě před volbami. Ale je jasné, že po volbách půjde o sociální sytém. Je tu možnost, že pracující tento boj sjednotí a že i otázka generální stávky se vrátí na pořad dne. 
Důležité je, že síly zdola a levicové proudy mezi odboráři existují, připravují se na tyto události a organizují opozici proti vedení odborů, které více než na pracující myslí v hranicích stávajícího systému. Že půjde i o konflikt o vedení, ukazuje reakce oficiálních pořadatelů, kteří stánky odborářů z kritizované CDU nechávali na pokoji, ale snažili se vystrnadit Socialistickou alternativu (SAV - organizace VDI v Německu). 
SAV měla svůj menší kontingent s heslem Za jednodenní generální stávku, mnoho mladých členů se účastnilo kontingentu odborové mládeže, kde převládala mládež Die Linke (Levicové strany). Další se účastnili kontingentu opozičních odborářů z automobilky Daimler. 

Potřebujeme celoevropský dělnický plán na udržení pracovních míst!

Eric Byl, Linkse Socialistische Partij / Parti Socialiste de Lutte (VDI v Belgii), Brusel

Přes tři sta tisíc demonstrujících pracujících (150 000 v Madridu, 100 000 v Berlíně, 50 000 v Bruselu a 30 000 v Praze) je víc, než Evropská odborová konfederace (EOK)očekávala. Ale nárůst nezaměstnanosti dává této účasti příčiny. V euro-zóně je více jak 20 milionů pracujících (8,9 %) bez práce, v samotném Španělsku je to 17 %! Tato čísla představují oproti minulému březnu nárůst o 626 000. A očekává se, že krize zruší celkem 8,5 milionu pracovních míst do konce roku 2010! 
V Belgii samotné demonstrace představovala první odborovou mobilizaci od začátku krize. Před rokem v červnu tisíce pracujících požadovaly zvýšení platů, čemuž předcházely spontánní stávky na více jak 200 pracovištích v lednu 2008. K zásadnímu zvýšení platů nedošlo a odboroví představitelé odsunuli mzdové požadavky stranou a odsouhlasili velmi mírné kolektivní smlouvy. Není divu, že odborová aktivita poklesla, soustředila se jen na omezení dopadů. Ale nedávná demonstrace ukazuje, že i v čase krize je možné mobilizovat pracující. Přestože se demonstrace účastnilo mnoho pracujících ze zahraničí, značná většina přijela z celé Belgie. 
EOK celkem správně uvedla, že demonstrující požadují "odvážný plán zajištění zaměstnanosti". Přesto menšina pracujících považuje požadavky EOK za málo "odvážné", aby vedly ke splnění slibu EOK "Lidi na prvním místě". Požadavky bohužel jen opakují dřívější představy představitelů hlavních politických stran; těch samých lidí, kteří donedávna vyzvedávali "samo se regulující" tržní systém. EOK varovala před ochranářstvím, vyzývala k "zásadním investicím do služeb a průmyslu" a "nabídnutí budoucnosti automobilovému a textilnímu průmyslu". Vyzývala k "přísné regulaci finančních trhů" věříc, že Evropa by měla "vytvářet sociální práva namísto jejich rušení", "usilovat o zelený růst a zelená pracovní místa", "zastavit snižování role státu, neziskového sektoru a společenského hospodářství" a bojovat proti daňovým únikům.
Většina demonstrantů v Bruselu měla jiné představy. Jejich hlavní hesla byla "Nejsme připraveni platit za jejich krizi!" "Socialismus nebo barbarství!" bylo na heslech dělníků z automobilky DAF. "Jednotně proti kapitalismu" nesli dělníci z Audi. "Odmítněme platit za kapitalistickou krizi" bylo heslo bruselských dopraváků. Odboráři z francouzské části Belgie uspěly i mezi vlámskými dělníky s heslem "Kapitalismus vážně poškozuje vaše zdraví". Oficiální představitelé tyto nálady částečně vnímali, když v projevech napadali "kasinový kapitalismus". Rostoucí antikapitalistická nálada může vytvořit prostor pro socialistickou levici.
Členové Levicové socialistické strany (Linkse Socialistische Partij / Parti Socialiste de Lutte, VDI v Belgii) za pomoci členů Offensief (VDI v Nizozemsku) měli tři stánky, rozdali tisíce letáků a prodali stovky časopisů.

Možnosti i nebezpečí

V dnešní situaci nejsou jen větší možnosti, ale i nebezpečí. Antikapitalistická rétorika bez programu a akcí může podpořit i anti-politické nálady sloužící ultrapravici a populistickým směrům. Odborová demonstrace nesmí být konečná, nesmí skončit podporou politickým "spojencům" tzv. levice, ale musí se proměnit ve skutečný evropský plán akce vrcholící evropskou generální stávkou. 
Takový akční plán musí být postaven na požadavcích, které mohou nabídnout skutečné řešení: všeobecné snížení pracovní doby bez snížení platu, odstraňování nezaměstnanosti; žádnou účast na akciových "kasinových" trzích těch klíčových společností, jako je energetika, veřejná doprava, pošty, telekomunikace a finance a jejich znárodnění pod kontrolou zaměstnanců a spotřebitelů; znovu znárodnění bývalých veřejných služeb; zavedení veřejné kontroly nad rozvojem a průzkumem čistější výroby.
Bohužel požadavky EOK jsou od těchto na míle daleko. V jejich požadavcích se ani neobjevilo odmítnutí liberalizace a privatizace, Lisabonské smlouvy. Jakoby EOK nevěděla, že EU je hlavně klub bohatých namířený proti právům pracujících a jeho hlavním cílem - transformovat Evropu na světově "nejsilnější region".
 
Levice.cz - Socialistická Alternativa Budoucnost