| Moldávie - krize volá po řešení |
| Napsal uživatel Václav Votruba |
| 07.05.2009 |
|
Před měsícem po volbách v Moldávii, nejchudší a nejbezperspektivnější zemi Evropy, mladí lidé demonstrovali proti výsledkům voleb, které vyhráli komunisté. Rob Jones z Moskvy se na tyto události dívá střízlivýma očima a popisuje jak důvody vítězství komunistů, tak důvody hněvu mladých lidí. Narozdíl od pozorovatelů také naznačuje, kde je možné řešení. Tisíce mladých lidí před týdnem vypálili budovu parlamentu v Kišiněvě, hlavním městě nejchudšího státu Evropy – Moldávii. Protestovali tak proti výsledkům voleb, které považují za zfalšované, ve kterých 50 % hlasů a 60 % křesel získala "komunistická strana". "Komunistická" je v uvozovkách úmyslně – nejde o zemi typu Kuby, Číny, Severní Koreje, kde přetrvává nebo se transformuje stalinismus v jinou formu politické diktatury, ale mnohem spíše o zemi typu Kypr, kde po letech ubohých hospodářských výsledků je jedna vláda vystřídána druhou, která není schopna tíživou situaci vyřešit. Tzv. komunistická strana vyhrála jak ve městech, tak i na venkově. A ještě jednou proč tzv. – prezident, "komunistický" vůdce Voronin přišel k moci na počátku tohoto desetiletí s programem urychlené privatizace všeho, co zbylo z průmyslu, a doufal v rychlý vstup do EU. Současné volby byly zahraničními pozorovateli shledány demokratickými a například podle pozorovatele citovaného v Guardian je současná komunistická strana jakousi "pravicovou sociální demokracií". Mladí Moldavané ve stovkách tisíc hledali a nacházeli práci v Rusku a Evropě, na stavbách a ve všech nenáviděných a špatně placených zaměstnáních. Mladé ženy často končily jako oběti obchodu se sexem. Nynější ekonomická krize je všechny nutí vracet se zpět, bez peněz a bez perspektivy. Původní protesty začaly po lampiónových průvodech pořádaných nevládními organizacemi "Mysli moldavsky" a "Hyde Park" na protest proti výsledkům voleb. Na pět tisíc studentů a středoškoláků skandovalo "Raději mrtvý, než rudý!" a "Ať žije velké Rumunsko!", nad hlavami moldavské a rumunské vlajky. Tato demonstrace skončila poklidně. Druhý den přišlo na deset tisíc lidí, včetně představitelů opozičních stran, zčásti neoliberálních a pro-rumunských, které obvinily vítěze voleb ze zfalšování voleb. Protesty se vymkly kontrole a budova parlamentu a prezidentský palác zažily tříštění skel. Prezident Voronin obvinil Rumunsko z podněcování nepokojů a povzbuzen podporou ruského prezidenta Medveděva uzavřel hranice s Rumunskem a odvolal odsud moldavského velvyslance. Policie začala hlídkovat na cestách k vysokým školám a kolejím. Důvodů k nespokojenosti je v Moldávii hodně. Kdysi turistický cíl, vinařská a zemědělská země, patřící mezi bohatší části Sovětského svazu zažila s obnovou kapitalismu drastický propad a rozklad veškerého průmyslu, navíc i etnické rozdělení a konflikt. Jedním z důvodů, proč Moldávii nečeká "otevřená náruč" EU je nevyřešená otázka Podněsteří, průmyslové oblasti mezi Moldávií a Ruskem. Po válce mezi Ruskem a Gruzií se prezident Voronin byl v Moskvě ujistit, zda dokonce nebude další na řadě. Moldavská opozice ve snaze urychlit vstup do EU je i ochotna se Podněsteří zbavit ve formě "třicetiletého ústupku". Rusku ale současný stav vyhovuje. Zatímco v Lotyšsku během současných sociálních bouří vedle sebe protestovali jak Lotyši, tak Rusové, v Kišiněvě to bylo, i v důsledku domácí situace, jiné. Opozice a nevládní organizace nemají zájem na řešení situace, jde jim hlavně o jejich prestiž a moc. Situace je navíc složitá i historicky – Moldávie vznikla po druhé světové válce z rumunské Besarábie a ukrajinského Podněsteří jako nový stát. Moldavská řeč je rumunskému jazyku velice blízká. V normální době je požadavek "velkého Rumunska" požadavkem nacionalistů a rumunských fašistů a obyčejné lidi nechává chladným, ale v dnešní situaci, kdy navíc dokonce Rumunsko má vyšší životní úroveň než Moldávie, je součástí EU, je to myšlenka pro zchudlé Moldavany více než lákavá. Do situace promluví návraty lidí ze zahraničních prací, reakce vlády a dalších obyvatel, kteří se cítí být více Moldavany než Rumuny a budou mít obavy z ostrého obratu k nacionalismu. Představitel Podněsteří Smirnov dokonce v současné době nabídl Voroninovi vojenskou pomoc! Prozatím vláda odsouhlasila přepočet hlasů, tím se ale nic nevyřeší. Dříve byla Moldávie v centru pozornosti Ukrajiny a Rumunska, poskytovala levnou migrující pracovní sílu Evropské Unii i Rusku. Nyní je další obětí ekonomické krize. Nebude-li nabídnuta jiná alternativa, hrozí etnické a národnostní konflikty. Ani Voronin, ani Smirnov, ani Rusko, Rumunsko nebo EU nemají co nabídnout. Hospodářství držené v tuto chvíli nad vodou jen zemědělstvím, vinařstvím a příjmy migrujících dělníků pracujících v cizích zemích, moc šancí nemá. Ta jediná skutečná, i když v tuto chvíli vypadá jako utopická a nejslabší, je v hnutí pracujících, podpořeném a opřeném o mezinárodní pomoc, zapojení do mezinárodní spolupráce a plánu výroby napříč oblastí a Evropským kontinentem. Měli-li socialisté před první a druhou světovou válku program pro Balkánský poloostrov s jeho národnostními propletenci v podobě dobrovolné socialistické federace, je požadavkem doby tento program rozšířený na celou Evropu. EU s jejím využíváním východní Evropy jako "montážní haly" strašící a udržující západoevropské dělníky v poslušnosti může být překonána jedině spoluprací pracujících napříč státy, etniky a národnostmi.
|
| Aktualizováno 07.05.2009 |